DEKAMERON
Čtenářský deník
DEKAMERON
GIOVANNI BOCCACCIO
DEKAMERON - Autorem určen paním, jež milují.
100 novel si po deset dnů vypráví 7 dívek a 3 chlapci,
kteří opustili Florencii v době moru a na venkově
si krátí čas vyprávěním rozmarných i vážných historek.
Každý den si zvolí svého krále či královnu, který/á rozhoduje,
o tom co se ten den bude dělat a jaké bude téma příběhů.
POSTAVY: Neifile, Filostrato, Pampinea, Filomena, Pamfilo,
Fiammetta, Emilia, Laureáta, Dioneo.
TŘETÍ DEN - Královnou se stává Neifile a téma příběhů
zvolila; vypravování o lidech, kteří svou obratností dosáhli něčeho,
po čem velice bažili, anebo opět nabyli toho, oč před tím přišli.
Příběh první - Masetto z Lamporecchia se dozví od Nuta o rozmarných,
mladých jeptiškách, žijících v místním ženském klášteře. Protože ví,
že nemají zahradníka, nechá se v klášteře zaměstnat jako němý.
Po krátké době se zalíbí jeptiškám, které si s ním začnou užívat.
Když už s ním lehává osm jeptišek a on tím znaven usne na zahradě,
všimne si ho abatyše a napadne ji to samé co její řeholnice…
Vyprávěl Filostrato.
Příběh druhý- Podkoní se zamiluje do královny, ale nedá jí to najevo. Snaživě vykonává všecko, o čem soudí, že bude královně milé. Proto se stávalo, že královna jezdívala jen na těch koních, o které pečoval on. Což ho sice těšilo, ale nemůže přijít na způsob, kterým by byla jeho láska opětována. Nebaví ho už bez lásky žít a rozhodne uskutečnit bláznivý plán, kterým částečně dosáhne splnění svých tužeb. Zjistí, jak chodí král ke královně do ložnice a sám si sežene podobný plášť, pochodeň a hůlku. Královna ten úskok nepozná, ale po chvíli co podkoní odejde, příjde do ložnice opravdový král. Královna se podivý, ale král na sobě nedá nic znát a vydá se hledat provinilce. Najde podkoního, kterému buší srdce prudce a označí si ho na jedné straně ustřihnutými vlasy. Ten však takto ustřihne vlasy i ostatním. Další den si král nechá shromáždit služebnictvo. Shledá,
že ten, kterého hledá je velice důvtipný. Poněvadž byl král moudrý a nechtěl pošpinit čest královny všem zdělil: ,,Ten, jenž to učinil, ať tak již nečiní- a jděte s Bohem.
Vyprávěla Panpinea.
Příběh čtvrtý-Terciář řádu svatého Františka, bratr Puccio se spřátelí s mladým františkánem od San Brancazia Felicem. Puccio často zve Felica na večeři. Felicovi se zalíbí Pucciova mladá manželka monna Isabetta. Jí
manžel zanedbává a tak se do Felica zamiluje. Protože se bojí s Felicem
milovat někde jinde než ve svém domě a Puccio z domu moc neodchází,
Felico mu doporučí pokání, s nímž dosáhne věčné blaženosti. To se stávalo
z mnoha věcí, ale hlavně stát sám v místnosti jako ukřižovaný a modlit se
celou noc…
Vyprávěl Pamfilo.
Příběh devátý- Gillette, dcera lékaře sloužícímu Isnardu hraběti z Roussillonu, se zamiluje do Isnardova jediného syna Bertranda. Hrabě
před smrtí poručil syna do rukou královských, tedy do Paříže. Gillette
dospěje a dostane se k ní zpráva, že je král nemocen. Vydá se do Paříže
a krále vyléčí. Za odměnu si přeje Bertranda za muže. Ten z toho není nadšen a po svatbě místo na své hrabství odjede do toskánska. Gillette
vyšle posly a ti ji přinesou zprávu znějící: ,,Vrátím se, k tobě teprve tehdy,
až budeš mít na prstu můj prsten a v náručí dítě zplozené se mnou. Gillette se nevzdává a jede se do Toskánska. V noci se vydává za chudou dívku, do které je Bertrando zamilován. S pomocí matky chudé dívky, Gillette získává prsten a otěhotní. Gillette se paní odmění a ta už má na dceřino věno.
Vyprávěla královna.
Hned mám připomínku k tomuto příběhu. Bertrando je pitomec, protože si nechtěl vzít Gillette za ženu jen z důvodu, že není tak vysokého rodu. Byla krásná (což autor píše skoro vždycky), chytrá, a když byl Bertrando pryč dala mu hrabství do pořádku. Milovala ho a právě proto, že nebyla tak vysokého rodu, nebyla rozmazlená a on kvůli ní nemusel tolik utrácet.
Některé zamilované příběhy mi připomínají Shakespearovi - ty jsou akorát delší a se složitější zápletkou. Celkově jsou tyto taky nemravnější. Psáno v er-formě. Prostředí? - renesanční Itálie, povětšinou se samotné příběhy odehrávají ve městě. Autor alespoň z části musel psát příběhy ze života, jinak by nebyly tak přesvědčivé. Kniha je plná zvláštních příběhů, čtivá.
gbh
(hhhh, 12. 3. 2007 19:23)